Základním nástrojem ekonomických přeměn v zemědělství byla podle mnohých zdrojů kolektivizace, která probíhala v několika etapách:

1. mezi léty 1949 a 1952

2. od 1952 do 1955

3. od 1955 do 1960

I když bývala kolektivizace odůvodňována řadou hospodářských důvodů, šlo podle Blažka (2010) o čistě mocenský krok. Hlavní motivací komunistické strany bylo v této době udržení politické moci a to bez ohledu na použité prostředky. Komunistická vláda argumentovala při zakládání zemědělských výrobních družstev vytvářejících předpoklady pro zemědělskou velkovýrobu, tím, že při zvýšení zemědělské produkce dojde i ke zvýšení životní úrovně. Za těmito sliby byl ovšem skrytý cíl zavést do zemědělství centrálně administrativní systém spojený s absolutní politickou mocí a kontrolou. Dokládá to i přímé podřízení socialistické varianty družstevnictví, státní moci, na rozdíl od původního zemědělského družstevnictví, jehož kořeny sahají do konce 19. století a které bylo podřízeno vyšším družstevním svazům a orgánům.