V období po husitských válkách došlo k velkým změnám ve vlastnictví půdy.  Kvůli velkému úbytku obyvatel bylo mnoho statků zpustošených a feudálové se tento stav pokoušeli vyřešit ještě větším utužením poddanství. 

 Byla snaha provést pozemkovou reformu, převést panství na ucelenou obhospodařovanou soustavu.

Došlo k rozvoji přírodních věd a odvozené principy se začaly aplikovat v technickém vývoji. Vynález knihtisku umožnil i rozšiřování technické literatury. České šlechta se v předbělohorské době stává nositelem nových směrů hospodářství. Jedná se o zlatý věk českého zemědělství.

V 16. století došlo k oživení zemědělství díky vyšší spotřebě výrobků, rychlému rozvoji měst, obchodu i řemesel.

Objevily se první pokusy práce s víceradličným pluhem. Vzhledem k omezené potažní síle nedošlo k zásadním konstrukčním změnám.

Změna osevních postupů - osévání úhoru pícninami a některými okopaninami, které zlepšovaly úrodnost půdy a znamenaly praktické snížení úhoru až pod 20%.

1.11. 1781 byl vydán patent o zrušení nevolnictví, který zbavoval poddané přímé závislosti na vrchnosti.

Obilí se ještě selo ručně, byly dělány první pokusy o sestrojení secího stroje.

K čištění obilí od konce 18 st. používaly čistící mlýnky.